Možná jste si už někdy všimli něčeho zvláštního při porovnávání dvou letenek.
Cestou tam trvá váš let 8 hodin a 30 minut.
Cestou zpět sotva 7 hodin a 20 minut.
Stejná společnost. Stejný typ letadla. Stejná vzdálenost mezi oběma městy.
A přesto více než hodinový rozdíl.
První vysvětlení, které nás často napadne, je docela intuitivní: Země se otáčí, takže v jednom směru jde jakoby „naproti“ letadlu, zatímco v druhém směru ho musí letadlo dohánět.
Tato představa je lákavá.
Ale ve skutečnosti se děje něco jiného.
Skutečný důvod se nachází několik kilometrů nad našimi hlavami, v extrémně silných větrných proudech, které dokážou dopravnímu letadlu ušetřit – nebo naopak přidat – spoustu času.
Ten nejznámější z nich má název, který jste pravděpodobně už slyšeli: jet stream.
A abychom pochopili, proč jsou některé lety v jednom směru výrazně rychlejší než v druhém, musíme začít u základní myšlenky: letadlo může letět stejnou rychlostí vůči vzduchu, zatímco se vůči zemi pohybuje velmi odlišnými rychlostmi.
Všechno pak začne dávat mnohem větší smysl.
Létá letadlo jedním směrem skutečně rychleji?
Ne nutně.
Právě v tom spočívá celá ta jemnost.
Když letadlo letí cestovní rychlostí, jeho rychlost vůči vzduchu může zůstat relativně podobná, ať už letí na východ nebo na západ.
Uveďme si velmi jednoduchý příklad.
Představme si letadlo letící rychlostí přibližně 900 km/h vůči vzdušné hmotě, která ho obklopuje.
Kdyby nefoukal žádný vítr, jeho rychlost vůči zemi by byla také blízká 900 km/h.
Nyní přidejme zadní vítr o rychlosti 150 km/h.
Letadlo stále letí rychlostí přibližně 900 km/h vůči vzduchu, ale celá vzdušná hmota se sama pohybuje stejným směrem.
Jeho rychlost vůči zemi se pak může blížit 1 050 km/h.
Nyní změňme směr větru.
Stejné letadlo, stále letící 900 km/h vůči vzduchu, tentokrát narazí na protivítr o rychlosti 150 km/h.
Jeho rychlost vůči zemi klesne na přibližně 750 km/h.
V obou situacích letadlo samotné letí prakticky stejnou rychlostí.
Ale při pohledu ze země je rozdíl obrovský.
Je to trochu jako plavání v řece.
Můžete plavat přesně stejnou rychlostí vůči vodě. Pokud vás proud tlačí vaším směrem, budete se vůči břehu pohybovat mnohem rychleji. Pokud plavete proti proudu, váš postup bude mnohem pomalejší.
Na obloze platí stejný princip.
Atmosféra kolem Země není nehybná
Když se díváme na oblohu ze země, máme tendenci si představovat atmosféru jako obrovskou vrstvu vzduchu, která je relativně stabilní a v níž se letadla pohybují.
Ve skutečnosti je v neustálém pohybu.
Vzdušné masy se přemísťují.
Oblasti vysokého a nízkého tlaku se vyvíjejí.
V různých nadmořských výškách se tvoří větry.
A čím výše stoupáme, tím silnější tyto větry někdy mohou být.
Ve výšce 10 000 nebo 12 000 metrů, což je obvyklá letová hladina dopravních letadel, není neobvyklé narazit na větry o rychlosti desítek nebo dokonce stovek kilometrů za hodinu.
Cestující si toho nemusí nutně všimnout.
Letadlo vypadá, že postupuje normálně.
Mraky tiše ubíhají.
Káva zůstává stát na stolku.
Přesto se celá vzdušná hmota kolem stroje může pohybovat rychlostí 150 nebo 200 km/h daným směrem.
A u letu trvajícího osm nebo deset hodin začne být tento rozdíl velmi znát.
Jet stream: neviditelná dálnice na obloze
Mezi všemi těmito větry jsou některé obzvláště silné.
Říká se jim tryskové proudění neboli jet streamy.
Představte si obrovskou větrnou řeku vinoucí se kolem planety ve vysoké nadmořské výšce.
Samozřejmě nemá žádné břehy ani viditelný povrch.
Přesto může měřit několik tisíc kilometrů na délku a přenášet vzduch působivými rychlostmi.
V některých situacích tyto větry snadno překračují 150 nebo 200 km/h. Během obzvláště intenzivních epizod mohou jít mnohem dále.
Pro letadlo znamená vletět do tohoto proudu tím správným směrem téměř totéž, jako nastoupit na obří pohyblivý chodník.
Stroj pokračuje v letu normálně vůči vzduchu.
Ale samotná vzdušná hmota se rychle pohybuje směrem k cíli.
Výsledek: rychlost vůči zemi se zvyšuje.
V opačném směru je to samozřejmě naopak.
Stejný proud se stává protivětrem, kterým je třeba proletět.
A na dlouhé vzdálenosti to může cestu výrazně prodloužit.
Proč jet stream fouká hlavně od západu na východ?
Zde se atmosféra stává trochu složitější.
Jet streamy se objevují zejména v blízkosti oblastí, kde mají velké vzdušné masy velmi odlišné teploty.
Na severní polokouli se studený vzduch přicházející z polárních oblastí setkává s teplejšími vzdušnými masami přicházejícími z nižších zeměpisných šířek.
Tyto kontrasty přispívají k tvorbě silných větrů ve výškách.
Do jejich organizace zasahuje také rotace Země prostřednictvím tzv. Coriolisovy síly.
Výsledek: v mírných zeměpisných šířkách převládající tryskové proudy obvykle cirkulují od západu na východ.
A tato orientace je obzvláště důležitá pro lety přes severní Atlantik.
Letadlo letící ze Severní Ameriky do Evropy může využít velmi silného zadního větru.
Stejná trasa absolvovaná v opačném směru musí těmto větrům často čelit.
Proto může být let New York–Paříž výrazně rychlejší než Paříž–New York.
Proč je let New York–Paříž často kratší než Paříž–New York?
To je pravděpodobně nejslavnější příklad.
Vezměte dvě města oddělená přesně stejnou vzdáleností.
Paříž na jedné straně Atlantiku.
New York na druhé.
Matematicky se trasa samozřejmě nemění podle směru cesty.
A přesto jsou letové řády společností často odlišné.
Směrem na východ, mezi New Yorkem a Paříží, může letadlo využít silného zadního větru.
Směrem na západ, mezi Paříží a New Yorkem, se tento stejný větrný systém stává protivětrem.
Výsledkem může být rozdíl několika desítek minut, někdy i více.
Ale tento rozdíl není každý den stejný.
Let může být jeden večer obzvláště rychlý a druhý den mnohem běžnější.
Proč?
Protože jet stream není pevná přímka nakreslená na obloze.
Pohybuje se.
Vlní se.
Zrychluje.
Zpomaluje.
Jeho poloha se může měnit ze dne na den.
Společnosti a posádky proto pravidelně upravují trasy podle předpovědí větru.
Takže rotace Země na tom nic nemění?
To je pravděpodobně nejrozšířenější mýtus na toto téma.
Člověk by si mohl představit, že pokud se Země otáčí na východ, letadlo, které vzlétne na západ, stačí jen vystoupat a počkat, až pod ním dorazí jeho cíl.
Bohužel, takhle to nefunguje.
A naštěstí, jinak by cestování bylo docela zvláštní.
Letadlo, letiště, atmosféra a vše, co se nachází na povrchu Země, již mají pohyb spojený s rotací Země.
Když stroj vzlétne, tuto rychlost náhle neztratí.
Jednoduché přirovnání spočívá v tom, že si představíte, jak skáčete v jedoucím vlaku.
Pokud vlak jede rychlostí 300 km/h a vy vyskočíte svisle v uličce, nepoletíte prudce k zadní části vozu.
Pokračujete v pohybu s vlakem.
Jeho rychlost jste měli už před skokem.
Pro letadlo, které vzlétá, platí stejný princip.
Země se tedy pod ním neotáčí jen tak, zatímco ono zůstává nehybné v prostoru.
Na druhou stranu rotace Země hraje nepřímou roli.
Ovlivňuje cirkulaci atmosféry, zejména prostřednictvím Coriolisovy síly, a přispívá tak k formování velkých větrných systémů.
Rotace Země se tedy na příběhu podílí.
Ale ne tak intuitivním způsobem, jak si často představujeme.
Rychlost vůči vzduchu a rychlost vůči zemi: rozdíl, který vysvětluje vše
Abychom jev dobře pochopili, musíme rozlišovat dva pojmy.
Prvním je rychlost vůči vzduchu.
Je to rychlost letadla ve vzdušné hmotě, která ho obklopuje.
Pro aerodynamiku je to základní údaj.
Křídla „nevědí“, jakou rychlostí ubíhá pod letadlem země. Reagují na vzduch, který kolem nich proudí.
Druhým je rychlost vůči zemi.
Tentokrát měříme rychlost, jakou se letadlo skutečně pohybuje nad povrchem Země.
Právě ta přímo určuje, kolik času bude potřeba k překonání dané vzdálenosti.
Vraťme se k našemu letadlu letícímu 900 km/h.
S 200 km/h zadního větru:
900 + 200 = přibližně 1 100 km/h rychlost vůči zemi.
S 200 km/h protivětru:
900 – 200 = přibližně 700 km/h rychlost vůči zemi.
Samozřejmě, ve skutečnosti jsou navigační výpočty složitější a větry nejsou vždy dokonale v souladu s trajektorií.
Ale obecná myšlenka zůstává přesně tato.
Dvě letadla mohou vykazovat stejnou rychlost ve vzduchu, zatímco postupují nad zemí s rozdílem stovek kilometrů za hodinu.
Může dopravní letadlo překročit 1 000 km/h?
Ano.
A může se to stát i bez toho, aby letadlo bylo nadzvukové.
Zdá se to protichůdné, dokud se nevrátíme k rozdílu mezi rychlostí vůči vzduchu a rychlostí vůči zemi.
Představme si dopravní letadlo letící kolem Mach 0,85, tedy normálně hluboko pod rychlostí zvuku ve vzdušné hmotě, která ho obklopuje.
Pokud využije velmi silného zadního větru, jeho rychlost vůči zemi může překročit 1 000 km/h.
V některých výjimečných situacích může být ještě vyšší.
To neznamená, že letadlo prolomilo zvukovou bariéru.
K tomu by bylo potřeba, aby jeho rychlost vůči vzduchu překročila místní rychlost zvuku.
Přitom může velmi dobře zůstat v podzvukovém režimu ve vzdušné hmotě, která se sama o sobě pohybuje velmi rychle vůči zemi.
Obrazovka sledování letu tedy může někdy zobrazovat působivou rychlost, aniž by se v kabině dělo cokoli výjimečného.
Letadlo neaktivovalo tajný režim.
Jen využívá vítr.
Využívají společnosti jet stream záměrně?
Samozřejmě.
Když společnost připravuje dálkový let, nespokojí se jen s vykreslením nejkratší geografické čáry mezi dvěma letišti.
Bere v úvahu mnoho prvků:
počasí;
větry;
bouřkové oblasti;
letecký provoz;
omezení vzdušného prostoru;
spotřebu paliva;
výkon stroje.
Na trase na východ může být velmi výhodné hledat oblast obzvláště příznivých zadních větrů.
Naopak u letu na západ se lze někdy pokusit vyhnout oblastem, kde je protivítr nejsilnější.
Výsledek: dva lety spojující přesně stejná města mohou následovat různé trajektorie podle dnů.
A někdy může být trasa, která je delší vzdálenostně, rychlejší.
Je to protiintuitivní.
Ale pokud zajížďka umožní využít mnohem příznivější proud, může ušetřit čas i palivo.
Nejkratší cesta tedy není vždy nejrychlejší
Představte si dvě možné cesty.
První měří 5 500 kilometrů.
Druhá 5 700 kilometrů.
Na papíře se ta první zdá nutně lepší.
Ale předpokládejme, že nejkratší trasa je vystavena silnému protivětru, zatímco druhá umožňuje využít zadní proud.
Letadlo může bez problémů urazit více kilometrů a přitom dorazit dříve.
Je to přesně stejný princip, jako když si vybíráte trasu autem.
Nejkratší cesta na mapě není vždy ta, která umožní dorazit nejrychleji, pokud je ucpaná.
Na obloze může být hlavním „provozem“ někdy samotný vítr.
Hledají letadla vždy jet stream?
Ne.
Vše závisí na směru letu.
Pokud vás jet stream tlačí správným směrem, stává se obzvláště zajímavým.
Ale pokud musíte letět proti němu, cílem může být naopak najít oblast, kde jsou větry méně nepříznivé.
A i se zadním větrem existují další omezení.
Obzvláště rychlý proud se může nacházet v blízkosti oblastí turbulencí.
Bouřky mohou vynutit odchylky.
Řízení letového provozu může omezit určité trasy.
Část vzdušného prostoru může být nedostupná.
Strategie tedy zřídka spočívá v tom, že prostě „najdete jet stream a poletíte v něm“.
Operace spíše hledají nejlepší kompromis mezi dobou letu, spotřebou, počasím a bezpečností.
Může jet stream způsobit turbulence?
Ano.
A to je důležitý detail pro cestující, kteří si někdy představují, že modrá obloha nutně znamená dokonale klidný vzduch.
V blízkosti jet streamu se rychlost větru může rychle měnit z jedné oblasti do druhé.
Tyto rozdíly mohou způsobit to, čemu se říká turbulence v čistém vzduchu.
Mají výstižný název.
Není třeba vletět do obrovského mraku.
Letadlo může letět pod nádhernou modrou oblohou a náhle se začít otřásat.
Posádky využívají meteorologické předpovědi, informace předávané ostatními letadly a různé palubní nástroje, aby se pokusily tyto oblasti předvídat.
Ale někdy je těžké je vizuálně detekovat.
Stejný proud, který umožňuje ušetřit několik desítek minut, může tedy na některých místech také učinit let o něco méně pohodlným.
Proč je zpáteční let někdy mnohem kratší?
Když vidíte velký rozdíl mezi cestou tam a zpět, nyní víte, kde hledat.
Na některých spojích, zejména těch, které překračují severní Atlantik, vytvářejí převládající větry přirozenou výhodu v jednom směru.
Evropa do Severní Ameriky?
Často více protivětru.
Severní Amerika do Evropy?
Často více zadního větru.
Není to absolutní pravidlo pro každý let, každý den a každou nadmořskou výšku.
Ale je to dostatečně časté na to, aby společnosti tento rozdíl zahrnuly do svých letových řádů.
Proto může vaše letenka oznamovat 8 hodin 30 minut v jednom směru a 7 hodin 40 minut v druhém, ještě než letadlo vzlétlo.
Tento rozdíl je známý a očekávaný.
Hraje roli roční období?
Ano.
Jet stream nemá vždy stejnou intenzitu.
Může se stát obzvláště silným zejména v zimě, kdy jsou teplotní kontrasty mezi studenými oblastmi a teplejšími zeměpisnými šířkami výraznější.
To může posílit rozdíly mezi lety na východ a lety na západ.
Některé transatlantické lety směrem do Evropy pak využívají velkolepých zadních větrů.
Naopak letadla absolvující opačnou trasu musí někdy následovat trasy mnohem více na sever nebo na jih, aby se vyhnula těm nejvíce penalizujícím protivětrům.
Stejné spojení tedy může vykazovat docela odlišné doby trvání mezi létem a zimou.
Několik kilometrů za hodinu nakonec udělá velký rozdíl
Na třicetiminutové trase mírný vítr pravděpodobně váš den nezmění.
U desetihodinového letu je to jiný příběh.
I průměrný rozdíl 50 km/h po dobu několika hodin nakonec představuje několik stovek kilometrů.
Se 100, 150 nebo 200 km/h větru se efekt rychle stává velmi důležitým.
Vezměme si záměrně zjednodušený příklad.
Dvě letadla musí urazit 7 000 kilometrů.
První postupuje nad zemí rychlostí 1 000 km/h.
Druhé rychlostí 800 km/h.
Prvnímu by to trvalo přibližně sedm hodin.
Druhému téměř devět.
Dvě hodiny rozdílu, zatímco letadlo samotné se může pohybovat velmi podobnou rychlostí ve vzdušné hmotě.
Proto jsou větry ve výškách daleko od toho, aby byly jen meteorologickým detailem.
Na dálkovém letu se stávají ústředním prvkem plánování.
Proč letenky již uvádějí různé doby trvání?
Protože společnosti tyto jevy dokonale znají.
Když se vytváří letový řád, časy nejsou vypočítány, jako by atmosféra byla nehybná.
Společnosti disponují obrovským množstvím dat o obvyklých dobách letu.
Vědí, že spojení je obecně delší v jednom směru.
Berou také v úvahu pojíždění na zemi, provoz, letištní postupy a určitou provozní rezervu.
Proto „doba letu“ zobrazená na vaší rezervaci neodpovídá vždy přesnému času strávenému ve vzduchu.
Letenka může oznamovat osm hodin mezi odletem a příletem, zatímco letadlo skutečně stráví ve vzduchu sedm hodin a dvacet minut.
Zbytek může zahrnovat pojíždění před vzletem a po přistání.
Vítr přesto zůstává jedním z hlavních důvodů vysvětlujících důležité rozdíly mezi dvěma směry na velkých spojích.
Existuje tento jev pouze nad Atlantikem?
Ne.
Severní Atlantik představuje prostě nejznámější příklad, protože obrovské množství komerčních letů denně překračuje tuto oblast ze západu na východ nebo z východu na západ.
Ale větry ovlivňují letadla po celém světě.
Nad Pacifikem hrají také hlavní roli.
I na kontinentálních nebo regionálních letech může silný protivítr prodloužit cestu o několik minut.
Když pravidelně cestujete přesně stejným spojem, můžete někdy zjistit, že některé lety jsou systematicky o něco rychlejší podle směru.
Důvod je často stejný.
Atmosféra se pohybuje.
Mohou piloti zrychlit, když má let zpoždění?
To je další zajímavá otázka.
Představte si, že vaše letadlo odlétá s třicetiminutovým zpožděním.
Kapitán poté oznámí, že část tohoto zpoždění bude možná možné dohnat za letu.
Znamená to, že bude několik hodin tlačit motory na plný výkon?
Ne tak docela.
Dopravní letadla disponují určitou rezervou rychlosti.
Někdy je možné přijmout mírně odlišnou cestovní rychlost, aby se doba letu trochu zkrátila.
Ale zrychlení stojí palivo.
A spotřeba se výrazně zvyšuje, když se snažíte letět rychleji.
Není tedy výhodné enormně zvyšovat rychlost jen kvůli získání několika minut.
Často lze část zpoždění dohnat spíše díky:
-
přímější trase;
-
menšímu čekání u řízení letového provozu;
-
příznivějším větrům, než se očekávalo;
-
kratší době pojíždění po příletu.
Opět, vítr může mít větší dopad než malý rozdíl v rychlosti zvolené piloty.
Co piloti vidí v kokpitu
Pro cestujícího jsou všechny tyto informace často shrnuty na malé obrazovce ukazující:
Nadmořská výška: 11 000 m
Rychlost: 1 050 km/h
A někdy se na tuto rychlost podíváme a řekneme si:
„Hele, letadlo dnes letí obzvláště rychle.“
V kokpitu je situace samozřejmě podrobnější.
Piloti mají k dispozici zejména informace o své rychlosti vůči vzduchu, svém Machově čísle, rychlosti vůči zemi a také směru a síle větru.
Je tedy naprosto možné vidět údaj typu:
vítr 140 uzlů vanoucí ze západu,
při současném zjištění rychlosti vůči zemi výrazně vyšší, než je obvyklá rychlost stroje.
Pro piloty není nic záhadného.
Prostě vědí, že vzdušná hmota, která je obklopuje, je sama v pohybu.
Dvě identická letadla, dvě naprosto odlišné rychlosti
Představme si nyní dva identické Boeingy nebo Airbusy.
Oba letí ve stejné nadmořské výšce.
Stejná hmotnost.
Stejná rychlost ve vzduchu: 900 km/h.
První míří na východ se 150 km/h zadního větru.
Jeho rychlost vůči zemi je přibližně:
1 050 km/h.
Druhý míří na západ se stejným větrem, ale nyní v protivětru.
Jeho rychlost vůči zemi klesne na přibližně:
750 km/h.
Rozdíl mezi nimi:
300 km/h.
Přitom ani jeden z pilotů nerozhodl letět rychleji nebo pomaleji.
Obě letadla se pohybují přesně stejnou rychlostí ve vzduchu.
To je pravděpodobně nejlepší způsob, jak pochopit celý jev.
Letadlo se nepohybuje v pevných kulisách.
Letí uvnitř atmosféry, která se také hýbe.
5 věcí, které si zapamatovat o rychlosti letadel
Pokud byste si měli zapamatovat jen několik prvků, byly by to tyto:
-
Letadlo nelétá nutně rychleji ve vzduchu podle směru cesty.
-
Vítr mění především jeho rychlost vůči zemi.
-
Jet stream často fouká od západu na východ v mírných zeměpisných šířkách.
-
Lety na východ tedy mohou být výrazně rychlejší.
-
Rotace Země působí nepřímo na větry, ale Země se pod letadlem prostě neotáčí.
📖 Články, které by vás mohly zajímat
Chcete se dozvědět ještě něco víc o tajemstvích cestování letadlem? Zde jsou tři další články, které by vás mohly zajímat:
-
Proč mají některá letadla winglety?
Tyto malé konce zahnuté na koncích křídel tam nejsou jen kvůli designu. Objevte, jak winglety umožňují snížit odpor, zlepšit aerodynamickou účinnost a ušetřit palivo. -
Jak se vyhnout jet lagu po dlouhém letu?
Narušený spánek, únava, probouzení uprostřed noci… objevte správné návyky, které je třeba přijmout před, během a po vaší cestě, abyste omezili účinky jet lagu. -
Jak přežít 12hodinový let bez utrpení?
Výběr sedadla, spánek, hydratace, jídlo a pohyb na palubě: najděte naše rady, jak učinit velmi dlouhý let mnohem pohodlnějším.
✈️ Doporučené produkty pro nadšence do letectví
Máte rádi dopravní letadla, vojenské stroje nebo prostě letecký svět? Objevte také naše kolekce věnované nadšencům:
-
Modely dopravních letadel
Airbus, Boeing a další ikonické stroje komerčního letectví: najděte modely pro dekoraci stolu, doplnění sbírky nebo jako dárek pro nadšence. -
Modely stíhaček
Od historických stíhaček po moderní bojová letadla, objevte repliky inspirované vojenskými stroji, které se zapsaly do historie letectví. -
Plakáty letadel
Vintage plakáty, letecké ilustrace a vizuály inspirované cestováním: jednoduchý způsob, jak vnést letecký nádech do pracovny, pokoje nebo obývacího pokoje.
Není to nutně letadlo, které letí rychleji, je to vzduch, který cestuje s ním
Nakonec odpověď na tuto otázku spočívá v docela jednoduché myšlence.
Letadlo nikdy nelétá v dokonale nehybné atmosféře.
Pohybuje se v obrovské vzdušné hmotě, která sama také cestuje kolem planety.
Když silný proud fouká stejným směrem jako ono, letadlo je unášeno touto vzdušnou hmotou a jeho rychlost nad zemí se zvyšuje.
Když cestuje v opačném směru, stejný proud se stává neviditelnou překážkou.
Proto mohou dva lety spojující přesně stejná města vykazovat velmi odlišné doby trvání.
Motor není při zpáteční cestě výkonnější.
Piloti nešlapou více na plyn.
A Země se během cesty prostě neposouvá pod letadlo.
Vše se v podstatě odehrává ve větru.
Takže až příště váš let New York–Paříž dorazí téměř o hodinu dříve než cesta absolvovaná v opačném směru, podívejte se na mapu letu a představte si, co se skutečně děje kolem vás.
Ve výšce více než 10 000 metrů je vaše letadlo možná usazeno v srdci gigantické neviditelné řeky cirkulující rychlostí několika stovek kilometrů za hodinu.
Letecká dálnice, kterou z okénka nikdy nevidíte, ale která může zcela proměnit dobu trvání cesty.
🎬 Proč let na západ často trvá déle?
Na mapě představují Paříž–New York a New York–Paříž samozřejmě stejnou vzdálenost. Přesto, jakmile jsou na obloze, mohou obě trasy vykazovat velmi odlišné doby trvání.
Toto video umožňuje vizuálně pochopit, proč silné větry ve vysokých nadmořských výškách mohou letadlo výrazně zrychlit nebo zpomalit. Dobře doplňuje vysvětlení o jet streamu, rychlosti vůči zemi a tomto slavném rozdílu, kterého si často všimneme mezi cestou tam a zpět.
FAQ: proč letadla létají jedním směrem rychleji?
Proč je New York–Paříž často rychlejší než Paříž–New York?
Převládající větry ve výškách, zejména jet stream, často foukají od západu na východ. Letadla letící do Evropy mohou tedy využít zadního větru, zatímco ta letící do Severní Ameriky narážejí na více protivětru.
Je to rotace Země, která činí některé lety rychlejšími?
Ne přímo. Letadlo a atmosféra se již otáčejí se Zemí. Rotace Země však ovlivňuje cirkulaci atmosféry a přispívá k formování velkých větrných proudů.
Co je to jet stream?
Jet stream je oblast velmi silných větrů nacházející se ve vysoké nadmořské výšce. Může se rozprostírat na několik tisíc kilometrů a hrát důležitou roli v délce dálkových letů.
Jakou rychlostí může foukat jet stream?
Jeho rychlost se velmi liší podle podmínek. Může snadno překročit 150 nebo 200 km/h a stát se ještě silnějším během určitých meteorologických situací.
Může letadlo překročit 1 000 km/h?
Ano, v rychlosti vůči zemi. Silný zadní vítr může posunout jeho rychlost vůči zemi nad 1 000 km/h, aniž by stroj byl nadzvukový ve vzduchu.
Proč letadlo letící 1 100 km/h nemusí nutně překročit zvukovou bariéru?
Protože zvuková bariéra závisí na jeho rychlosti vůči vzduchu, který ho obklopuje, nikoli na jeho rychlosti vůči zemi.
Vybírají si piloti trasu podle větru?
Ano, větry jsou jedním z mnoha parametrů zohledňovaných při plánování letu. Mírně delší trasa se někdy může stát rychlejší a úspornější díky příznivým větrům.
Proč se doba trvání stejného letu mění ze dne na den?
Protože větry, počasí, provoz a používané trajektorie se vyvíjejí. Jet stream může zejména velmi rychle měnit svou polohu a intenzitu.
Způsobuje jet stream turbulence?
Může podporovat turbulence v čistém vzduchu, zejména v oblastech, kde se rychlost nebo směr větru silně mění.
